DŘEVO UMÍ

10 nejčastěji kladených otázek architekty na téma dřevostavby

Když diskutujeme o stavbě ze dřeva s architekty nebo projektanty, často nám opakovaně kladou stejné otázky. Který typ konstrukce zvolit (masivní, dřevěný nebo hybridní) a kdy? Jaká je cena dřevěného domu? Jaká je údržba dřevěné fasády a její trvanlivost? Přečtěte si odpovědi na deset nejčastějších otázek.

*Masivní konstrukční systém - nosná konstrukce je zděná, betonová nebo železo-betonová.*

Jaká omezení má architektonický návrh dřevostavby? Na co si dát v každém případě pozor?

Řeč architektury projektu vyjadřuje myšlenky a představy klienta a architekta, což tvoří individualitu každého projektu. Se současnými zkušenostmi a technologiemi v oboru dřevostaveb lze realizovat téměř vše. Není třeba se držet jen standardizovaných řešení. Vlastnosti dřevěné konstrukce jsou odlišné od masivních konstrukcí. Proto je dobré je zohlednit architektem již v návrhu. Jedná se především např. o uvažovaná rozpětí, plánování zón, energetické standardy, které mají být dosaženy, vhodnost vnitřních povrchů apod. Z naší zkušenosti je nejefektivnějším řešením dialog - tedy odborné partnerství. Proto jsme zde my.

Jaká je životnost dřevostavby?

Nejstarší existující dřevostavba v České Republice je z roku 1355. To dokazuje, že životnost dřevostaveb je velmi vysoká.

Životnost konstrukce dřevěného domu je i přes 200 let. Na rozdíl od toho je morální životnost staveb "pouze" 25 let. To je velký nepoměr. Otázkou tedy spíše je: Jak dlouho chceme dřevostavbu v jejím původním stavu užívat?

Je důležité konstrukci dokonale provést tak, aby nedošlo k jejímu poškození. To zajistíme například použitím certifikovaného systému DNK (Dokument národní kvality) Asociace ADMD.

Je dřevostavba dostupnější nebo dražší než stavba masivní?

Nejprve: porovnávejme jablka s jablky a ne jablka s hruškami. Definujme, které služby porovnáváme. V obou konstrukčních systémech (dřevostavba i masivní konstrukce) jsou možné různé varianty konstrukcí. Volba konstrukce nemá nic společného s nízkým či vysokým rozpočtem ani s výběrem stavebního systému, ale s tím, co od stavby očekáváme. Jaká je standardní úroveň dokončení? Jaké jsou sekundární výhody? Jaké jsou velikosti pokojů?

Podle našich zkušeností dřevostavba znamená navýšení nákladů do 8% oproti masivní konstrukci - dle konkrétního projektu.

Pokud se ale na náklady podíváme z pohledu životního cyklu stavby (realizace, údržba, demolice), dřevostavba je obvykle cenově výhodnější.

Dle našich zkušeností je nejefektivnější cestou zohlednění vybraného konstrukčního systému již při návrhu projektu. Teprve pak je možná optimalizace architektonického řešení přímo na míru zvolenému konstrukčnímu systému.

Lze stanovit přibližnou cenu za metr čtvereční užitné plochy?

Teoreticky tuto cenu lze specifikovat - nicméně je to často hra součtu nepřesných zadání s očekáváním přesného a zavazujícího výsledku.

Do nákladů na dřevostavbu musí být zahrnuty i další specifické faktory (jeřáb, doprava, výrobní stroje, konstrukční spoje atd.) tak, abychom získali smysluplnou cenu. Tyto náklady jsou ovlivněny velikostí, komplexností dodávky i statickými opatřeními, která se liší projekt od projektu.

Názorný příklad, proč výpočet ceny na základě čtverečních metrů (stejné je to u m3), ne zcela vždy funguje.

Grafika

Stejná užitná plocha. Rozdíl v množství dodávky obvodových stěn 44%. Resume - následný přepočet ceny na m2 nebude stejné číslo.

 

Na základě výše uvedených úvah jsme v posledních letech dosáhli vysoké přesnosti našich cenových odhadů, které zpracováváme zdarma.

Jsou náklady na údržbu dřevostaveb vyšší než u masivních konstrukcí?

Úkolem údržby u všech konstrukčních typů je spravovat a udržovat zabudované stavební materiály v co možná nejlepším stavu. Výše těchto nákladů však závisí spíše na velikosti budovy, použitých materiálech, zvoleném vnějším a vnitřním povrchu než na použitém typu nosné konstrukce.

Relace nákladů na údržbu se během životnosti stavby mění v souvislosti se změnou hodnoty budovy, která se postupně snižuje také bez souvislosti s použitým typem nosné konstrukce.

Jak je to s ochranou před teplem v letních měsících?

Fyzikální vlastnosti stavebních konstrukcí, tedy amplituda tepelného odporu a fázový posun, jsou dnes již nepodstatné informace pro kvantifikaci tepelné izolace v létě a nevedou k cíli požadovaného komfortu.

Hodnota součinitele prostupu tepla u dřevostaveb je dnes již na takové úrovni, že v místnostech nedochází k žádným extrémním tepelným zátěžím. V letním období je mnohem více rozhodující např. plocha zasklení, orientace oken, stínění proti slunci, větrání, technické vybavení a obsazenost.

Tepelnou zátěž dřevostavby doporučujeme řešit již při návrhu projektu a minimalizovat ji už na úrovni konstrukčního řešení.

Nástroje na úrovni konstrukce jsou: ochrana proti slunečnímu záření a skladovací (absorbční) hmotnost budovy. Tu hledejme u dřevostaveb například v konstrukci hrubé podlahy.

Nemalou roli hraje i chování uživatele, které spočívá v inteligentním využití ochrany před slunečním zářením a to především režimem větrání.

Jakou trvanlivost má dřevěná fasáda?

Alfou a omegou je správný návrh a provedení detailů v kombinaci s pravidelnými kontrolami a údržbou. Tak předejdeme poškození funkčnosti dřevěného obkladu. Volba druhu dřeva, systém povrchové úpravy či další detaily (například vzdálenost k terénu) mají velký vliv na trvanlivost. Pokud budete o dřevěnou fasádu správně pečovat a současně se budete držet rad našich konzultantů, můžete očekávat její dlouhou životnost. V závislosti na projektu jsou potřeby a přání investorů odlišné. Umíme navrhnout i realizovat bezúdržbovou dřevěnou fasádu na mnoho desítek let.

Jaký je optimální interval ošetření upravené dřevěné fasády?

Požadavky na povrchovou úpravu a konstrukci dřevěné fasády jsou různorodé – má ji chránit před větrem, bouřkou, deštěm, sněhem nebo sluncem. Často má plnit i funkci tvůrčí, estetickou, někdy až uměleckou. Obdobně tomu bylo u našich předků. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují renovaci a interval údržby dřevěné fasády, například umístění budovy, její orientace vůči světovým stranám a samozřejmě i konstrukční ochrana dřeva. V obecné rovině lze uvažovat optimální interval 5 až 10 let – pokud není v projektu navrženo bezúdržbové řešení.

Je nutná paro-/vzduchotěsná vrstva?

Zaprvé je potřeba se včas rozhodnout pro konkrétní konstrukční variantu, a to difúzně - otevřenou či difúzně - uzavřenou.

Hlavní rozdíl spočívá v pořadí a volbě materiálů dřevěné konstrukce. Přičemž parotěsná vrstva není vždy nutná a může mít různé podoby (folie, textilní membrána, CLT, překližka, apod.). Skladby konstrukcí navrhujeme pečlivě a odpovědně - veškeré konstrukce testujeme a prověřujeme výpočty, které provádí stavební fyzik.

U každé budovy zajišťujeme vzduchotěsnost podle DNK (Dokument národní kvality). Tato vlastnost budovy je elementární pro splnění energetických požadavků a konečnou kondici budovy. Jedná se o zabránění proudění teplého vnitřního vzduchu ven přes konstrukční spoje a naopak studeného vnějšího vzduchu směrem dovnitř. Napojení jednotlivých komponentů, jako jsou okna, dveře, elektro instalace, spojujeme promyšleným návrhem provedení, a jsou vzduchotěsná.

V mnoha konstrukčních případech spojujeme funkci parotěsné a vzduchotěsné vrstvy, tj. pro oba případy používáme stejný materiál. Tato parotěsná bariéra zabraňuje průniku vlhkosti z vnitřního prostředí do tepelné izolace konstrukce. Zabráníme tak vzniku kondenzace v izolační vrstvě.

Jak to vypadá s protipožární ochranou dřevostaveb? Je riziko požáru vyšší než u masivních typů konstrukcí?

V celosvětovém srovnání má Česká republika díky protipožárním předpisům a normám jeden z nejvyšších bezpečnostních standardů týkajících se ochrany proti požáru.

Ve srovnání s progresivními zeměmi Evropy (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Skandinávie) však za nimi bohužel zaostáváme. Konkrétně ve Švýcarsku je od 1. ledna 2015 platná nová norma protipožární ochrany, která stanovuje stejné podmínky pro masivní a dřevěné konstrukce. Umožňuje tak v podstatě výškově neomezenou realizaci staveb ze dřeva. Proto zde budova o výšce 100m (mrakodrap) není žádný problém. Jen pro představu jde o budovu s 30-35 podlažími.

I když jsou dřevostavby v Čechách diskriminovány, my však boj s větrnými mlýny nevzdáváme. Sbíráme zkušenosti za hranicemi a proto jsme připraveni.

Riziko požáru v budovách obvykle závisí na rozmístění a vybavení interiéru (nábytek, závěsy atd.) a s tím souvisejících aktivitách uživatelů. Proto platí pravidlo, že u dřevostaveb není větší riziko vzniku požáru než u jiných staveb. Slovy klasika: "Péťo, nehoří, jednou pro vždy nehoří."

nahoru